|
|
Hodnocení obsahu mykotoxinů v objemných krmivech jako primárním zdroji antinutričních látek v potravním řetězci
Bartoňková, Natálie
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit obsah mykotoxinů v objemných krmivech. Hodnoceny byly vzorky objemných krmiv jílku vytrvalého, křížence jílku mnohokvětého, srhy laločnaté, jetele lučního, křížence jetele lučního a vojtěšky seté. Obsah zearalenonu a deoxynivalenolu byl stanoven metodou ELISA. Rozdíl byl v obsahu mykotoxinů v zelené píci a silážích. Na obsah deoxynivalenolu měl průkazný vliv druh i konzervace (P menší než 0,05). V zelené píci trav se obsah deoxynivalenolu pohyboval v rozmezí 0,14 až 2,23 mg/kg, u siláží se obsah snížil. U jetelovin byl průkazný vliv konzervace (P menší než 0,05) na obsah deoxynivalenolu, kdy zelená píce obsahovala vyšší množství, a to v rozmezí 0,47 až 1,31 mg/kg. Obsah zearalenonu byl u trav podobný v zelené píci i v siláži, až na variantu křížence jílku, který v siláži dosahoval hodnot až 959,98 mikrog/kg. U jetelovin mělo na obsah zearalenonu vliv stanoviště, kdy v Troubsku byly naměřeny vyšší hodnoty mykotoxinu v siláži, naopak ve Vatíně byl vyšší obsah v zelené píci.
|
|
|
Vliv zavadání, kontaminace píce zeminou a použitých konzervantů na kvalitu a zdravotní bezpečnost siláží vojtěšky seté
Spáčilová, Kristýna
Cílem diplomové práce bylo hodnocení vlivů zavadání, kontaminace píce zeminou a použití silážních konzervantů na vybrané parametry zelené píce a siláže vojtěšky seté. Biomasa byla získána z výzkumné stanice pícninářské ve Vatíně. Nezavadlá hmota byla o sušině 24 %; zavadlá o sušině 33 %. Vybrané vzorky byly kontaminovány zeminou v množství 30 g/kg hmoty. Konzervace siláže proběhla bez (kontrola) a s použitím biologického konzervantu či s použitím chemického konzervantu. Nezavadlá zelená píce měla průkazně (p<0,05) vyšší obsah histaminu a spermidinu. Zavadlá zelená píce měla vysoce průkazně (p<0,01) vyšší obsah putrescinu. V silážích vojtěšky seté měl faktor kontaminace vysoce průkazný vliv (p<0,01) na zvýšení obsahu popelovin a použité konzervační prostředky měly statisticky průkazný vliv (p<0,05) na snížení obsahu NDF v silážích. Průkazně vyšší (p<0,01) obsah klostridií byl sledován u siláže ze zavadlé píce. Faktor zavadání měl vysoce průkazný vliv (p<0,01) na obsahu amoniaku, kvasných kyselin (LA, AA, PA, BA) a průkazný vliv (p<0,05) na pH. Siláž ze zavadlé píce se vyznačovala vyšším pH, vyšším obsahem LA a sníženým obsahem amoniaku, AA, PA, BA. Kontaminace měla průkazný vliv (p<0,05) na zvýšení pH, snížení LA a vysoce průkazný vliv (p<0,01) na zvýšení obsahu amoniaku, AA, PA, BA. Konzervační prostředky průkazně (p<0,05) snižovaly pH a vysoce průkazně (p<0,01) snižovaly obsahu amoniaku, PA, BA a zároveň zvyšovaly obsah LA, AA. Kvantitativně nejvíce zastoupenými biogenními aminy v siláži byly histamin (969 mg/kg), tyramin (800 mg/kg), putrescin (1754 mg/kg) a kadaverin (501 mg/kg). Použité biologické konzervační prostředky u dostatečně zavadlé siláže lépe fungovaly jako prevence vzniku biogenních aminů a vedly k dosažení vhodnějšího fermentačního profilu.
|
|
|
Porovnání kvality siláží známých a méně známých druhů jetelovin
Vlček, Martin
Diplomová práce je zaměřena na porovnání kvality píce a siláží ze známých (Medi-cago sativa L., Trifolium pretense L.) a méně známých (Trigonella foenum-graecum L., Trifolium alexandrinum L.) jetelovin. Hodnocenými faktory byly organické živiny (hrubý protein, hrubá vláknina, acidodetergentní vláknina a neutrodetergentní vláknina), kvalita vodního výluhu (pH, amoniak, etanol, organické kyseliny a kyselost vodního výluhu). Pokusné mikrosiláže byly vyrobeny ve třech variantách ošetření (bez ošetření, biologický konzervant a chemický konzervant). Obsah hrubého proteinu byl mezi jednotlivými odrůdami srovnatelný. Nejvyšší obsah (P<0,05) hrubé vlákniny byl u odrůdy Holyna (36,3 %), naproti tomu nejnižší obsah (P<0,05) hrubé vlákniny byl u odrůdy Hanka (21,1 %). Použití konzervantu mělo vliv na hodnoty organických živin v silážích hodnocených jetelovin. V silážích ošetřených chemickým konzervantem nebyla zjištěna kyselina máselná. Nejvyšší hodnota kyselosti vodního výluhu byla u siláží z odrůdy Spurt (1085,5 mg∙100 g-1 KOH). Použití konzervantů snížilo kyselost vodního výluhu.
|
|
|
Technologie sklizně pícnin
Tejkl, Tomáš
V bakalářské práci je popis jednotlivých strojů a technologií používaných pro sklizeň pícnin zaměřených na sklizeň píce na zeleno. Informace o jednotlivých strojích a technologiích jsem získal z odborné literatury a internetových stránek výrobců zemědělské techniky. Dále jsem porovnával strojní linky pro sklizeň píce na zeleno. Strojní linky jsou srovnávány podle provozních nákladů. Toto porovnání může sloužit k rozhodování o pořízení nové techniky pro sklizeň píce na zeleno. Provozní náklady a výkonnost se výrazně liší s každou použitou technologií.
|
host ::
RSS.